Frontotemporální degenerace nezasahuje primárně paměť, ale emoce, chování a schopnost regulace. Mění způsob, jakým člověk reaguje na svět a na své blízké, zatímco tělesné a smyslové dráhy zůstávají dlouho přístupné. Multisenzorická péče proto nabízí cestu, jak podpořit emoční stabilitu a vztahový kontakt i tam, kde kognitivní kontrola selhává.

Frontotemporální degenerace

Frontotemporální degenerace (FTD) je typ neurodegenerativního onemocnění, který nezasahuje primárně paměť, ale především emoce, chování, impulzivitu a sociální vnímání. Člověk se může jevit jako „jiný“, méně empatický, podrážděný nebo naopak apatičtější, aniž by si tyto změny sám uvědomoval.

Multisenzorická péče zde hraje klíčovou roli, protože pracuje s regulací nervového systému tam, kde kognitivní kontrola selhává, ale tělesné a emoční dráhy zůstávají přístupné.

Co frontotemporální degenerace mění

Frontotemporální degenerace postupně narušuje oblasti mozku zodpovědné za regulaci emocí, sociální chování a empatii, sebekontrolu, impulzivitu, schopnost odhadovat důsledky jednání a flexibilitu myšlení.

Paměť může zůstat dlouho relativně zachovaná, což často ztěžuje včasné rozpoznání onemocnění. Změny se proto projevují spíše v emočním ladění, reaktivitě a vztahovém chování.

Zároveň však zůstávají aktivní tělesné regulační mechanismy, smyslové vnímání a reakce na rytmus, dotek a prostředí. Právě tyto oblasti tvoří základ multisenzorické práce.

Proč je multisenzorika u FTD zásadní

U frontotemporální degenerace není hlavním problémem paměť, ale ztráta regulace. Emoce vznikají, ale nejsou dobře řízeny. Mozek reaguje rychleji, silněji nebo chaotičtěji.

Multisenzorická stimulace pomáhá tím, že snižuje přetížení nervového systému, podporuje návrat k tělesné regulaci, obchází poškozené kognitivní kontrolní okruhy a vytváří pocit bezpečí skrze smysly.

Emoce se zde neregulují slovy, ale rytmem, dotekem, světlem a stabilitou prostředí.
Jak multisenzorika pomáhá v každodennosti

• Zklidnění impulzivity: pomalé rytmy, tlakové podněty a stabilní prostředí pomáhají tlumit náhlé emoční výkyvy a impulzivní reakce.
• Regulace apatie a odpojení: jemná aktivace skrze světlo, vibrace nebo známé smyslové podněty podporuje zapojení bez tlaku na výkon.
• Podpora vztahového kontaktu: dotek, tón hlasu a rytmus nahrazují chybějící emoční čtení sociálních signálů.
• Snížení konfliktů: stabilní smyslové prostředí snižuje frustraci, která často stojí za výbuchy hněvu nebo uzavřením se do sebe.

 

Jak s multisenzorikou pracujeme v Light Brains

Vycházíme z principu jemné, nerušivé neurostimulace, která respektuje změněnou emoční regulaci:

• fotobiomodulace (alfa spektrum pro zklidnění),
• propriocepční a doteková regulace,
• rytmické zvukové a vibrační prvky,
• stabilní, senzoricky nepřetížené prostředí.

Cílem není „napravovat chování“, ale stabilizovat nervový systém, aby emoce měly prostor se uklidnit.

 
Co to přináší pečujícím

Multisenzorická péče přináší méně konfliktních situací, větší předvídatelnost reakcí a klidnější každodenní kontakt. Pomáhá snížit pocit bezmoci u pečujících a vytváří rámec, ve kterém je možné zůstat ve vztahu i přes výrazné změny osobnosti.

Když se mění chování, neznamená to ztrátu člověka

Frontotemporální degenerace nemění hodnotu ani podstatu člověka. Mění způsob, jakým mozek zpracovává emoce a vztahy.

Multisenzorická stimulace tuto změnu respektuje a nabízí cestu, jak zůstat v kontaktu - skrze tělo, rytmus a bezpečí. Neopravuje osobnost, ale vytváří prostor, kde může být emoce znovu unesena.

 

Součást série: Multisenzorika a neurodegenerace 

→ Úvodní článek: Multisenzorická péče a neurodegenerace
→ Alzheimerova nemoc a multisenzorická stimulace
→ Frontotemporální degenerace a práce s emocemi
→ Parkinsonova nemoc a rytmus těla
→ Vaskulární neurodegenerace a orientace v prostoru
→ Multisenzorické prostředí pro stárnoucí mozek

 
Doporučené čtení

1. Rascovsky, K. et al. (2011). Sensitivity of revised diagnostic criteria for the behavioural variant of frontotemporal dementia. Brain, 134(9), pp. 2456-477.
2. Bang, J., Spina, S. and Miller, B.L. (2015). Frontotemporal dementia. The Lancet, 386(10004), pp. 1672-1682.
3. Perry, D.C. and Kramer, J.H. (2014). Reward processing in neurodegenerative disease. Neurocase, 20(1), pp. 120-133.
4. Kumfor, F. and Piguet, O. (2012). Disturbance of emotion processing in frontotemporal dementia. Journal of Neuropsychology, 6(1), pp. 48-65.
5. Cohen-Mansfield, J. (2001). The assessment of agitation in elderly persons. International Psychogeriatrics, 13(1), pp. 1-23.